Hrad Lukov

Hrad Lukov -- zřícenina původně románského hradu, který byl přestaven goticky a později renesančně. Předhradí má rozměry asi 110x125 m a na nejvyšším místě je umístěna věž Svatojánka (Johanka). Jádro má rozměry asi 19x67 m a je ze tří stran obklopeno parkánem. Vstupuje se do něj hranolovou průjezdní věží. Mimo jiné se v jádře nachází zbytek okrouhlé románské věžice, zbytek románské hradby a čtvercové věžice. Dále zříceniny západního a východního paláce. V okolí zbytky obranných a obléhacích fortifikací a zbytky švédského tábora z doby Třicetileté války.

První zmínka o zdejším markrabském hradě jsou z roku 1219 a 1235. Roku 1332 hrad drží páni ze Šternberka. Poté ho získal Karel IV., ale Šternberkové se zanedlouho opět vrací. Ves pod hradem je prvně doložena roku 1348, jako jeho podhradí. Roku 1469 hrad patrně dobylo vojsko Matyáše Korvína. Majiteli panství se pak stali Nekšové z Landeka a po nich Albrecht z Valdštejna. Za Třicetileté války v okolí Lukova působili vzbouření Valaši, kteří obsadili i hrad. Hrad obsadili i Švédové a při odchodu ho vypálili. Poté sloužil hrad již jen pro hospodářské účely a ke konci 18. století byl opuštěn. Následně sloužil vesničanům jako zdroj stavebního kamene.